Po poslednim prispevku jsem se presunul do Phnom Phenu s tim, ze tam muzu par dni zabit, nez se vratim za Petou do Saigonu. Nakonec jsem tam stravil o dva dny vic, nez jsem planoval, protoze batuzkarska oblast u jezera v severni casti metropole dycha neuveritelnou pohodou. K snidani ovocny salat s kokosovym shakem. Pak minivylet do ne prilis vzdaleneho okoli ci projizdka po jezere. Po te zpet na obed s nasledujicim preckanim nejvetsiho vedra na biliarovem stole a pozdni odpoledne stravena s fotakem na xychte...
Nejluxusnejsi "odpulne" sem zazil na tamnejsi skladce. Ne ze bych cekal, ze tam budu uplne sam, ale populace, ktera na tech hromadach odpadku doslova a do pismene zije, me uvedla v totalni uzas. Je to spolecenstvi vsech vekovych skupin dokonale plnici ukol tridicky bordelu. Jednotlive "tymy" pracujispecializovane na ruznych mistech "vesmirne" krajiny plne skla, plastu, blize nespecifikovane tlejici hmoty a samozrejme vsudypritomneho smradu. Elitni tymy se vrhaji na nakladak hned jak priveze zivota tvorny to material a hlava nehlava se triskaj o nejlepsi ulovky. Parta cislo dve se specializuje na elektronicky odpad, pak nasleduje plastova skvadra, hned za nima skelny prumysl a tak dale a tak dale... I pres ten zapach a vsudepritomne strepy a dalsi neprijemnej bordel sem tam stravil skoro 3 hodiny a nestacil se divit. Kdo by to byl rek, ze se clovek muze opravdu vychutnat dovolenou s kolikem na nose turujici po odpadkovem pohori?
No nic no takze po 4 dnech v Kambodskem hlavnim meste jsem uz konecne zamiril do naseho "zakladniho kempu" v Ho Chi Minhove meste. Bylo fajn videt Saigon znovu, ale uplne me zamrazilo jak rychle se todle misto meni. Obri hotely a dalsi mega baraky, ktere driv byli jenom betonovou konstrukci jsou najednou zvenku hotovou stavbou, rozkopane silnice jsou najednou dokoncenou komunikaci... Myslim, ze na teorii zrychlujiciho se vyvoje cloveka vazne neco je a nevim jak to pusobi na vas, ale u mne to nic pozitivniho nevyvolava... :( Dalsi ne moc legracni situaci, jez sme byli svedky se odehrala 100 metru od naseho hotelu. 2 pary turistu v pozdnim strednim veku prechazejici ulici prekvapil nakej "pankac" na motorce, capnul kabelku jedne z madam a "dupnul" na to. Nez komukoliv doslo, co se stalo, byl i s kabelkou davno v nedohlednu. Nechapajici zucastneni stali na krizovatce jeste dalsich 5 minut a nevericne kroutili hlavami.
Jinak sme si z Bartikem dali sraz na "nudlovce na rohu", vcera pak dorazil i potapec master Jon a tak jsme nasi posledni veceri s notnou davkou nostalgie jak se patri zapili. smejdi jsou na celem svete, tudiz i ve Vietnamu...stastny navrat domu.Asi se nam bude styskat po kazdodenni navsteve pocitace z a ucelem noveho blogu...nekam te zas vysleme !!
uz koukame nahoru a vyhlizime lepadlo brzy papa