Zdravim vsechny sve verne ctenare! Opet zacnu s omluvou - tentokrat za internetovy vypadek, zpusobeny existenci jedine internetove kavarny v cele provincii a diky tomu pochopitelne nasazene cenove politiky. Uposlechl jsem dvojci svych nejvernejsich poradcu (stavu bankovniho uctu a maminky - SETRI!) a rozhodl se pro usporu chechtacku na ukor aktualizace blogu. o:)

Pri zasedani rady starsich nad mapou a prvnim Kmerskym pivem a jsme tentokrat probirali jak nejlepe vyuzit poslednich par tydnu na divokem vychade a v tom mne postihl zachvat melancholie, ze uz mame na programu jenom navrat do civilizace a ze vsech sil jsem se snazil ukecat kluky na posledni odbocku do mene rozvinuteho koutu Kambodze. Vse jsem oduvodnil nezbytnosti me planovane charitativni akce a k memu prekvapeni se mi nakonec povedlo nasi druzinu premluvit.

Za cil me nove nabite foto-uchylky padla tentokrat oblast Ratanakiri na severovychode Kmerskeho kralovstvi. Pruvodci varovali pred ostychavym obyvatelstvem a vsepritomnym prachem rezaveho zbarveni. Na prvni varovani jsem se pripravili, ale jak jsme zjistili, pred druhym obrana neexistuje a tak jsou nase batohy po 3 dnech o 5kilo tezsi (a nase plicni sklipky pravdepodobne take "neshodili"), ale aspon dle meho nazoru (mozna ne tak uplne sdileneho zbytkem vypravy o:)) to stalo za to. (Ale nebojte ja je vecer uplatim pivama...q;))
Ok, tak jenom v rychlosti jak jsme tech par dnu stravili. Fanynkam strejdy Bartolomeje a Jonnyho se omlouvam, ale nekolikrat jsem se s hledackem na oblyceji nekde zasek a z litosti poslal kluky napred, takze ne uplne vsechno co v nasledujicich radcich zminim jsou spolecne zazitky nasi vesele trojky. :/

Takze prvni den cerpani sil u vulkanickyho jezera, hrani zuliku (vietnamske karty s 2michybejicimi zulikamamamamami) a hrua rekognoskace mesta (Ban Lung) a okoli. Druhy den pak vylet do nedalekeho mestecka  a z neho lodickou do nekolik minoritnych vesnickek, hrbituvku a malinko dzumbaroskempingovani. A treti den pak nekolik vodopadu a pro kluky uz nepopsatelne nesnesitelna dalsi bambiliarda vesnicek... ;))) Ale rikam, vse bylo v zajmu charitativni vypmoci spuntum na pokraji vzdelanosti. Predchozi den jsem vymenil 10 dolaru za 3 kila propisovacek, 2 kila tuzek a 5 kilo sesitu. (Dobre no, malinko prehanim, ale stejne toho bylo docela dost.:)) A druhy den to potom vydaval zvedavym svistum. Verte neverte, ale jedna propiska ve vesnici, prilakala "na dostrel" i ty stydlivejsi cvrcky a tak ja mel kolem sebe materialovou spartakiadu a domorodci jsou snad krucek blize ke gramotnosti.
(No jo no, uz vidim ty komentare, jak ty sesity urcite skoncili... Ale co no, alespon tuzky a propisky verim, ze ceka lepsi osud... :))

K veceru mi kluci z vyse zmineneho (lehce pochopotelneho) duvodu povetsinu ujizdeli, ale ja si nasel placek za nasim hotelem, kde se den co den schazela sebranka chorbalistu ruznych odstinu pleti, socialnihch zazemi,  cutalistickych schopnosti, veku (a snad i vseho ostatniho) a tak netrvalo dlouho a uz jsem jim ukazoval jak kope ceskej Panenka penaltu (uspesne) ci jak striha Vacak nuzky (uz ne tak zcela suverene o;)). Zejmena ty nejmensi to ale milovali a tak sem tam za bourlivyho povzbuzovani mlatil sebou o vyprahlou zem snad dvacet minut. Abych bych byl uprimnej vetsinou se po nezdarenem pokusu popadali za bricha, ale moje odhodlani a (tehdy jeste nebolvej) zadek trvali na svem a tak jsem tam nakonec, za cenu krve a potu (do slova a  dopismene), jedny fajnovy i golovy vystrich. ("Yes!")
Nevydanou odmenou mi bylo pozvani na playstation od nejstarsiho (viz foto strilejiciho) cutalisty na Pro-evolution soccer. Jednak ze strachu pred vypraskem a druhak s ozyvajicimi se bolestmi ze vsech koutu me nervove soustavy jsem vsak s diky odmitl.

Dnesni den uz ale "Astala vista", hurra do hlavniho mesta (Phom Phen). Po ceste me udivila nevidana pritomnost asfaltu (skoro 50% cesty), ktera uz zlovestne signalizovala "comeback" do dvacateho pardon jednadvacateho stoleti. Zitra vyrazime do Angkoru. Jenom pro osvezeni: Jde o nejrozsahlejsi nabozenskou stavbu na Zemi. Vystavenou Kmery v dobe, kdy u nas jeste strejda Premek drzel v jedny ruce otku a v druhy vlacel pluh. Bartovo nejocekavanejsi cast vyletu a pro me, alespon exkurzi 1000 let starych "Playmates". Vazne! Jsou to bohyne, reprezentujici tehdejsi ideal krasy, jejichz smyslem zivota bylo obdarovavat sexem kmerske hrdiny a posvate muze. Z duvodu absence plakatoveho materialu byli jejich vadne (pardon ladne) krivky (pro nas nastesti) zvecneny do kamene. :)
Ne vazne, taky se tam tesim jak malej Jarda. Jen se malinko bojim tech milionu turistu, ktery tam se mnou budou v tu dobu sdilet zazitek...

No jo no, uz se nam to krati a na poslednich par tydnu je pak v planu linejsi presun po jihu Indocinskeho poloostrova pres deltu Mekongu zpet do Sajgonu a frrrrr domu na Gamrinus!