Tak tentokrat nas tady poprve zaskocil dest. Zrovna na nasem 180km dlouhem prejezdu k moooori. Ale maminko neboj se certa nic, pac sme rozumny kuciii, tak jsme zastavili a vyuzili nez to prejde k napsani domu... :)

Protoze se toho od vcerejska moc nestalo, tak malinko poreferuji o sociologickem profilu vietnamskeho obyvatelstva a strucna pravidla silnicniho provozu. Podotykam, ze nejde o vedecky potvrzeny ci striktne objektivni rozbor, ale pouze sdileni nasich subjektivnich dojmu. Tudiz prosim zadne zaloby ani jine soudni tahanice na me netaste.

Vyvin prumerneho vietnamskeho jedince:
V jednom roce takove male vietnamce nejen ze umi chodit, ale dokonce unese znacne velke a tezke predmety jako napriklad stredne velky slunecnik, skolni tasku o stejne hmotnosti jako je on sam ci pul pytle rejze. Ve dvou letech umi zahlednout cizince na pul kilometru, tuto vzdalenost prekonat pod deset sekund a bez dalsiho nadechnuti vyslovit na zdejsi pomery nadprumernou anglictinou: "Hello! One dollar, please...". Ve trech letech uz umi jezdit na dospelackym kole a o rok a pul pozdeji na tatinkovo motorce. Ve svych sesti umi takovej skrcek uz rozebrat a slozit motorku a v osmi uz to zvladne pod dve hodiny. V deseti zacne pracovat u strejdy v garazi a v patnacti si jiz otevira vlastni. Teda pokud ho motorky neprestanou bavit a nepostavi si z levnych cinskych soucastek 3 pocitace a neotevre si internet cafe. Dalsimi moznostmi jsou pak snad uz jen kramek s cigaretami a Coca Colou, prodej kokosu ci prace na poli. Nasledni vyvoj od 16teho roku nahoru uz je vzhledem k prvnim patnacti lety zanedbatelny a asi nejlepe lze rozpoznat na ubytku chrupu.

Ted jeste malinko o provozu na zdejsich komunikacich...

Vietnamska pravidla silnicniho provozu:
1.Jedine obecne platne pravidlo je, ze pravidla neexistuji.
2.Prednost ma ucastnik silnicniho provozu vetsich rozmeru, tezsi vahy ci hlucnejsiho klaksonu.
3.Vietnamstina neobsahuje slovo "protismer".
4.Troubim, tedy jsem.
5.Vietnamci jsou hravim narodem a tak si na silnici vynalezli zajimavou zabavu. My jsme ji pojmenovali "Hra na bafanou". Jeji cil jiz urcite tusite. Jde o to donutit druheho ucastnika "vyskocit z kuze". Nejjednodusi metodou je asi priplizeni se ze zadu a zmacknout klakson tesne za vasi zadnici. Sofistikovanejsi metoda je vyriceni se do silnice, nejlepe v kolmem smeru, co mozna nejblize vasemu prednimu kolu. Absolutnim elitou tohoto sportu se stavaji nocni jezdci za absence jakehokoliv osvetleni a ridici autobusu objevujici se za hvizdani pneumatik v protismeru 90stupnove zatacky.
6.Silnice neslouzi pouze motorovym vozidlum, cyklistum ci pesim. Ve hre jsou vsechny druhy domaciho zvirectva (kravy, kozy, prasata ci kachny) a polnich plodin (suseni kukurice, kavy ci sena, vetsinou ohleduplne zabirajici pouze pulku silnice).
7.Ucastnici silnicniho provozu se chovaji velmi ekologicky i ekonomicky a tak pri kazdym vyjezdu je treba maximalizovat moznosti daneho stroje. Jen pro ilustraci: 6 pytlu obili, kompletni lozni nabytek, sklenena vyloha, dva tucty kachen obvazanych kolem dokola a samozrejme 5-ti clena rodina neni nicim neobvyklym.
8. Silnice druhe tridy ve Vietnamu neexistuji. Existuji Dalnice (neco jako unas silnice 1.tridy) a bezne komunikace. Vyhodou dalnic je fakt, ze ty vetsinou nekonci z metru na metr. To se bohuzel o beznych komunikacich rici neda. Nekolikrat se nam stalo ze nova hezka silnice se z niceho nic promenila v lesni pesinku pro jeden motocykl, kde fungovalo vyse zminene pravidlo vetsiho klaksonu. Kdo prohral musel do skarpy...

Obrazovy material ke vsem temto fenomenum prubezne sbiram a vzhledem k tomu, ze nejsme ani v polovine nasi cesty, tak je velmi pravdepodobne, ze cely tento clanek projde jeste naslednou revizi.

Jeste teda jedna vec nas precijenom rano pobavila. A to kdyz jsme se probudili a u Jona pod polstarem jsme nasli dopis (nejpravdepodobneji od personalu resortu) vyznavajici Jonovi lasku. Abych citoval: "Hello Jon, I love you very much. From the lovely girl xxx" a nakresleny obrazek divciho obliceje. (Teda soude podle dylky vlasu a faktu, ze chlapy jsou tu z 99% nakratko.) To nas z Burtem nesmirne pobavilo a na Jonove tvari jeste do ted zari triumfalni usmev Don Juana v Brixtonskem provedeni. :)

Zda se ze dest na chvilku ustal tak se zkusime zas o kousek pohnout...

Aktualizovano o 4 hodky pozdeji:
Tak jsme se za husteho lijaku dostali o 50 kilaku dal, ale kdyz uz se mel mokry i posledni vlakno trenyrek shodli sme se na tom, ze uz to zabalime a zastavili v prvni vesnici, ktera mela neco co domorodci oznacili jako hotel. Po blizsim prozkoumani, sme zjistili jak nadsazene je toto prirovnani (viz foto), ale vzhledem ke stavu naseho petikilovyho spodniho pradla (neveril bych kolik destovy vody trenky vypijou) sme na to zdrcene kyvli. Ti otrlejsi z nas si dali sprchu (ja), ale pak uz pryc ven. Az tu dopisu posledni vetu tak pudem vypit veskery zasoby ryzovyho vina ktery tu najdem, abychom sebou jenom praskly na postel a uz abychom mohli rano pokracovat...