Cus bus treskobus! To nejdulezitejsi hned na zacatek. Rossio je uz v poradku a tesi se dobremu zdravi. Pricitam to vasim povzbuzujicim komentarum a drzeni palecku, za nez moc dekujeme! Co se tyce nasich poslednich par dni tak z cestovatelskeho hlediska jsme zvladli velky kulovy s prehazovackou, ale pokusim se tento zacnam alespon okorenit opet nekolika poznatky a alespon to dneska nebude tak dlouhy...

Takze den po nasem konickohopsani jsme zasvetili plne rekonvalescenci naseho pacienta a podle rad mediku jsme do nej zacli futrovat "cervene" maso, salaty a dalsi potravu bohatou na vitaminy, mineraly a kyselinu listovou. Vecer uz to bylo lepsi a tak jsme si na odpoledne dalsiho dne zarezervovali 4kolku s ridicem, vyhrazenou na pruzkum nedalekeho lomu, respektive jeho okupantu. Hlavnim ucelem bylo totiz nastrilet par portretu horniku. Na tuto ulohu jsme se jak se patri pripravili. Od domorodcu jsme vyzjistili, co panum "krtkum" smakuje a s papirkem sepsanych dobrot jsme se vydali na trh. Seznamu jasne dominovala koka, nasledovali cigarety a alkohol. Pro jistotu jsme jeste nakoupili par sladkosti a lahvicku konaku pro ulehceni vysvetlovaciho procesu panu generalnimu... o:)

Nadrzeni na vyuziti svetla pozdniho odpoledne jsme dorazili na misto, ale bohuzel nam nebylo prano. O hodinu jsme minuli stridani smen (Doh!). Nastesti ten prijemne vystupujici pan Inzenyr (podplacen lahvi likeru) svolil, ze muzeme prijet druhy den rano na 7mou a ze o nas velitel smeny stejne jako strejdove s lampickama na hlavach uz budou vedet. Tudiz dneska byl budicek na 6:00 a hura do akce. Bohuzel jsme nakonec na celej fotoshoot meli pouze necelych 20 minut, ale i tak se nam povedlo ukecat, vycvaknout a obdarovat trinact statecnych pracantu. Vzhledem k emocionalni (tak i financni) investici, stejne tak jako k casu zasvecenemu pripravam jde o velmi nakladnych 13 obrazku, ale prace hotova a konecne se zase muzeme hnout z mista... q;)

No jinak jak Mort spravne podotknul: "V takove dire a my tu stravime nejvic casu.", ale takovy je zivot. Clovek meni zivot mini, ze? Navic jsme za tech 5 dni prisli na spoustu mistnich vychytavek a myslim ze se i docela naklonili zdejsimu poklidnemu pohybu casu. Tady projede strejda s cerstvym pomerancostrojem, tamhle zivne pes, opodal veze deda babcu na nosici... Do toho vsechny dny jsou co se tyce pocasi jak podle kopiraku = slunicko a modra obloha bez jedineho mracku... No nic vsechno jednou konci a tak uz za par hodin sedame na nocni busik a rano uz bychom meli byt zpatky ve stredni casti bolivie, ve meste zvanem Potosi. Tam chce Rossio stravit den valenim se v bahne (termalni lazne) a navecer bychom jeste meli dat par hodinek do Sucre a da-li buh tak i primo do Rossiino Santa Cruz.

Tak ted jeste par avizovanych mistnich "uchylek":

- Poslednich 5 dni jsme tancovali ve sprchach! Ne, ze by nam vzdy ve vlazne vode bylo do tance, ale elektricky ohrivac nebyl tak uplne idealne odizolovan a tak, kdyz jste kuprikladu zvednul ruku, abyste si vyndal kastany z podpazi a priblizil se prsty ke kropaci, malinke zzzzzz vam dalo najevo fatalni nevhodnost teto figury...
- Snad jsem to jeste nezminoval, pac timhle trpime cely pobyt, ale papirove ubrousky zde musi byt zdrojem obrovskych prijmu, protoze jinak si nedovedu predstavit, proc by z jednoho evropskeho delali 16 zdejsich. V praxi to tak znamena ze si s nim utrete maximalne tak 2 ctverecni milimetry. jo a zapomente na smrkani!
- Dale jsme nasli druhy narodni sport. Bolivijskemu staveni barikad dycha na zada zamerne upravovani faktu, tez zname pod pojmem lhani. Ted nemluvime o jedne horke eskapade, ale o urcitem vzoru chovani, ktery jsme vypozorovali behem nekolika tydnu. Taky nepocitam relativni pojmy jako "blizko" nebo "pohodlny", ale hezky na rovinu: "Listek na autobus muzete vratit." Prijdeme s listkem a nene listek je nevratny...

A po drobnym fnukani nas bolivijsky hitlist:

1. Salpeña - Nase nejoblibenejsi snidane. Nejlepe ji dela strejda Filipo. Jeho kram se jmenuje Super Salteñas a vazne neprehani. Jde o pecivo vizuelne podobne nasemu satecku, ale uvnitr najdete dobrutky jako tomatovo/paprikovou omacku, hrasek, masicko, cibulka, vajicko. Ve zkratce jiny kraj jina saltena, ale verte nam Filipo je ma vazne nejlepcejsejsi!
2. Cerstvy pomerancovy dzus - je relativne levny a je vsude. Nejlepsi je primo od strejdy s vozickem, plnych pomerancu. Ma na nem sverakosoustruh, do ktereho pomeranc nasadi a zbavi horni slupky a pak snim do pakopresu, ktery po tom oddeli blahodarnou tekutinu od zbytku sveta.
3. Pikemacho - Levne ale chutne hlavni jidlo. Malinko pripominajici nase lečo. Vetsinou ostra omacka, masicko, papriky a to vsechno v palive UHO. To vse posazene na varenych bramborech ci hranolkach.
4. Popcorn - Neni treba vysvetlovat. Ano i po skoro 4tydenni konzumaci ho jeste porad muzu. o:)
5. Kremove polivcicky - Kdyz neni ultrahlad, ale chtelo by to neco, aby bylo v zaludku jako v pokojicku...