Ahooooooj! Tak uz se nam to v Peru krati. Za par hodin sedame na vlak potazmo taxik potazmo autobus a zitra touhle dobou uz bychom meli byt ubytovani u jezera Titicaca. Ale hezky poporadku...

Takze nocni bus z Ayacucha do Limy probehl relativne v pohode. O to vice zabavy se nam dostalo pri letu z Limy do Cusca. Srandovni letadylko, hned pri nahozeni motoru vydavalo zvuky ne nepodobne dobre ojete karose a karta s pokyny pro nouzove situace byla urcena pro Boeing 737-200 tudiz v pripade katastrofy vhodna asi tak jako kondom automat ve Vatikanu... Let bych za mou ne zas tak malou letaci "karieru" rozhodnopadne zaradil mezi ty nejmene nudne. Celkem frekventovane turbolence si uzival snad jen Mort, tetelici se vedle me  s tim, ze ma desne rad horskou drahu... Pristani lze bez nadsazky popsat jako "flaknul s nama o zem" a kdyz uz se konecne zastavila kola a zhasla kontrolka "pripoutejte se" vzpomnel jsem si s usmevem na vasniveho milovnika letani Tomase Hronka. :)

Pak uz se vse k lepsimu obratilo. Uz v Lime na letisti se nam podarilo sehnat rozumne vypadajici hotylek a tak hned na letisti na nas cekal strejda s napisem Mistr Lukas, ktery nas odvezl do utulne ctvrti nad mestem. Hned nazacatku nas malinko zarazila jeho ochota a tak uz jsme vetrili neco podezreleho. Kdyz nas hned po ubytovani pozval na terasu na salek kokovyho caje a zacal nabizet turisticke sluzby, hned nam bylo jasne odkud vitr vane. Po castkach, ktere na nas vybalil se nam protocili panenky a ikdyz jsme ho postupne dostali z 400 na 240 dolaru porad jsme mu nechteli kyvnout pred tim nez se porozhlidnem dole ve meste a udelame si prehled sami. To ho malem rozbrecelo. Vyskocil ze zidle jak certik z krabicky, zamumlal si neco pod vousy a byl fuc. Podivali jsme se s Mortem na sebe a zacali se smat..
Po pruzkumu mesta jsme overili zname pravidlo, ze cim vic Gringos (cizinci), tim vyssi ceny. Oblast Cusco je bezesporu nejdrazsim mistem v celymPeru a prohlidka Machu Piccu se neda udelat pod 140 dolaru. Tato varianta ale obnasela 7 hodin autobusem tam a 7 hodin zpet a tak jsme nakonec neco malo priplatili a dostali kombinovanou variantu taxi + vlak a jeste busik do Copacobana za 170. I tak je tato caska to samy, za co jsme tu v Peru prezivali skoro cely prvni tyden.

Ten samy den jsme se jeste nachomytli k peruanske verzi naseho masopustu a s chuti jsme se pridali do pruvodu. Slo o svatek spojeny s oslavou kostelu Almudena a jak dumyslne masky tak i samotne procesi s pozoruhodnymi vyobrazeni nas zabavili na nekolik hodin. Ja si samozrejme neodpustil vyndat fotak a Mortisko musi dostat obrovsky kredit za to jak se postaral o nasi bezpecnost. Jen co se nachomitlo nejake podezrele individuum, nasadil na nej Honza pracovni pohled (mimochodem po tom by se i barbar Conan rozbrecel) a v tu chvili jsme zas meli osobni zonu jenom pro sebe... :)

Vcera byl presun do vesnicky Aguas Calientes. Jde o nejblizsi osadu od svetoznameho archeologickeho naleziste Machu Picchu. Je vzdalena cca 100km od Cusca a da se do ni dostat bud to nejkratsi trasou vlakem (3 a pul hodky) anebo klikatici se silnici - autobusem (skoro 7 hodin). Nam se nakonec nejvic zamlouvala varianta taxi + vlak (4 hodky) a tak nas jeste s jednim francouzskym parem odvezl mistni Niki Lauda za zvuku piskajicich pneumatik dovezl a vlacek dokonal, co pilot f1 zacal. Na Aguas Calientes je naprosto zretelne, ze pred tim nez skoro pred sto lety Amik Hiram Bingham objevil a ukazal svetu Machu Picchu, vesnice se mohla klidne jmenovat treba Vrhavec. :) Nyni je vsak vsechno jinak a tak tu cca 101% obyvatelstva pracuje v turistickem ruchu.

Samotne Machu Picchu je ale vazne bomba. Peruanci holt vi, ze si muzou dovolit uctovat 50 dolaru za vstup a jeste vas zkasnout za kazde vycurani a stejne mit dostatek turistu.  Prekvapenim pro me bylo, ze tyto ruiny (predkolumobovsky) indckeho hlavniho mesta nelezi vys nez samotne Cusco (hlavni mesto stejnojmene provincie), ale o bezmala kilometr nize. I tak je to z vesnice asi 500 metru prevyseni a tak jsme po ranu setrili energii a nahoru si vzali bus. Na horske sedlo jsme dorazili na 6tou hodinu a meli jsme stesti, ze se nam obloha roztrhala a obdarila nas moc peknym svetlem. Meli jsme sice zaplaceneho pruvodce, ale neodolal jsem a nechal Morta vstrebavat vyklad a sam jsem se vydal brouzdat se s fotakem poloprazdnymi ruinami. Skvely zazitek! Po par hodinach jsme se pak shledali a chudak Honza mi musel prevypravet, vsechno co se dozvedel. :) Zajimavym faktem mi kuprikladu prislo, ze misto nejpravdepodobneji slouzilo jako obdoba Oxfordske univerzity nikoliv jako mesto v klasickem pojeti. Mesto se sklada ze dvou hlavnich casti urbanisticke a agrarni, bylo obydleno pouze asi 40 let a nikdy nebylo uplne dostaveno. Slava mesta zanikla s prichodem Spanelu do Cusca, kdy se Inkove stahli do dzungle a dlouho pak zustalo pevne strezenym tajemstvim znamym pouze mistnimu obyvatelstvu... Dalsim bonusem dne byl fakt, ze na kopci nad ruinami zrovna tocil nejakej indskej Franta bolywoodskej videoklip a tak jsem mu parkrat zneuzil komparzisty...

Zase par poznatku:
- O tepla sprcho, budiz mnohonasobne pochvalena! Ajacucho bylo skvely, ale cerveny kohoutky tam bohuzel nevedou. :(
- Nadmorskou vysku zatim snasime perfektne. Jedinym zaznamenanym rozdilem je jenom korelace mezi nadmorskou vyskou a frekvenci a intenzite Honzovi prdici cinnosti. Na mou dusi, na psi usi, na kocici sprezeni! :)
- No a jak uz to tak byva... Zivot neni perinka a tak at uz jsme se tu dohadovali o cenach, dozadovali zaplaceneho sedadla ci trvali na vraceni vsech 6ti paru vypranych ponozek shodujem se na tom, ze lina huba, holy nestesti...